Zechariah 2
1 Zvedl jsem oči a hle - uviděl jsem čtyři rohy.
2 "Co to znamená?" zeptal jsem se anděla mluvícího se mnou. "To jsou rohy, které rozprášily Judu, Izrael a Jeruzalém," odpověděl mi.
3 Pak mi Hospodin ukázal čtyři kováře.
4 "Co jdou dělat?" ptal jsem se. Odpověděl mi: "Tyto rohy rozprášily Judu tak, že nikdo ani nemohl zvednout hlavu. Tihle však přišli, aby jimi otřásli a srazili rohy národům, které pozvedly roh proti judské zemi a chtěly ji rozprášit."
5 Zvedl jsem oči a hle - muž s měřicí šňůrou v ruce.
6 "Kam jdeš?" zeptal jsem se. "Změřit Jeruzalém," odpověděl mi. "Zjistit, jak je široký a dlouhý."
7 Anděl mluvící se mnou pak odešel, ale naproti mu vyšel jiný anděl
8 se slovy: "Běž a pověz tomu mladíkovi: ‚V Jeruzalémě bude žít tolik lidí a dobytka, že se stane městem bez hradeb.
9 Já sám, praví Hospodin, budu ohnivou hradbou kolem něj a slávou vprostřed něj.'"
10 "Pojďte, pojďte! Utečte ze severní země, praví Hospodin, neboť vás rozšířím do čtyř světových stran, praví Hospodin.
11 Pojď, Sione! Zachraň se, kdo ses zabydlel u Dcery babylonské!"
12 Neboť tak praví Hospodin zástupů, který mě pro svou slávu poslal k národům, které vás plenily: "Kdo se vás dotýká, dotýká se zornice mého oka.
13 Hle, mávnu po nich rukou a stanou se kořistí svých otroků." Tehdy poznáte, že mě poslal Hospodin zástupů. "Jásej a vesel se, Dcero sionská! Hle - už přicházím, abych bydlel mezi vámi, praví Hospodin. V onen den se mnohé národy připojí k Hospodinu a budou mým lidem a já budu bydlet mezi vámi." Tehdy poznáš, že mě k tobě poslal Hospodin zástupů. Hospodin se ujme Judy jako svého dědictví ve svaté zemi a znovu vyvolí Jeruzalém. Zmlkněte před Hospodinem, všichni lidé - vždyť už se probouzí, už vychází ze svého svatého příbytku!